DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
Australané

 

 

 
 
Obyvatelstvo Austrálie
 
 
 
 

 
Zákaldní čísla a fakta o Austrálii:    
                                                                                                   
  • Oficiální název: Australský svaz  
  • Hlavní město: Canberra                                                          
  • Rozloha: 7 692 030km2
  • Počet obyvatel: 20 600 856 (k červenci 2008)
  • hustota zalidnění: 2,6 ob./km2
  • jazyk: angličtina
  • státní zřízení: konstituční monarchie
  • měna: australský dolar 
  • Královna: Alžběta II. (Guvernér Michael Jeffery)

 


Historie australského obyvatelstva

Prví obyvatelé Austrálie přišli z jihovýchodní Asie zhruba před 60 000 lety a je pravděpodobné, že i dříve. Novou Guineu a Austrálii tehdy v důsledku velmi nízké hladiny moře spojovala úzká šíje. Převážnou část indonéského souostroví cise tvořila pevnina, ale na několika místech bylo nutné se přeplavit bezmála 80 km přes otevřené moře. Svým způsobem se tedy jednalo o vůbec první migraci přes moře v dějinách lidstva.

U australských domorodců (Austrálců, Aborigiců) lze vysledovat ,,australoidní" rysy, jež mají společné s Veddy žijícími na Srí Lance a  některými národy jižní Indie, což naznačuje, že Austrálci měli asijské předky. Vše nasvědčuje tomu, že Austrálii osídlili v několika vlnách různé kmeny, které se smísily a přizpůsobily životu v nové vlasti, a tak se zrodili dnešní Austrálci.

                                                                   

                                                                                        Aboriginci a didgerido                                                                                                    Aboriginci

                                               

 Podobně jako všechny primitivní národy, byly i domorodí Australané lovci a sběrači. Když do Austrálie přišli jejich předkové, země  se hemžilqa vačnatci včetně klokanů dosahující výšky tří metrů a těžkopádných vombatů velikosti dobytka. Ti představovali bohatou kořist, po tisíci letech ale byli vyhubeni. Oblíbeným nástrojem Austrálců ke kultivaci půdy byl oheň. Vypálili starý porost,  na půdě vyrazily nové lístečky a traviny a do oblasti se začala stahovat stáda pasoucích se zvířat. Časem toto konání zcela změnilo ráz krajiny, les prořídl a místo něj se rozšířily travnaté zalesněné oblasti bohaté na lovnou zvěř. Generace za generací získlávali nové znalosti o zemi a její fauně, flóře. Postupem času se tyto znalosti staly souhrnem pravidel pro přežití - jakousi zásobárnou moudrosti zachycenou v rituálech a tabu. Ta připoutala jednotlivé kmeny k oblastem, kde žily. Na každém takovém místě bylo jisté význačné místo, které bylo časem spojováné s mocnými nepředvídatelnými duchy, teří museli být usmiřováni, aby bylo zajištěno blaho kmene. 

                                                                                                                                                                

Původní obyvatele celého kontinentu spojovala ústní tradice a bohatá obraznost, jež dnes bývá označována jako Čas snů. Také jednotlivci měli svůj vlastní ,,sen", osobní totem v podobě rostliny nebo zvířete, a každý kmen měl svou ,,stezku snů" - ústně tradovanou mapu, která vymezovala rozsah jeho území a předávala se v písních. Podle archeologických výzkumů obývali původní domorodci zemi nepřetžitě 50 000 let. Situace se však změnila objevením Austrálie a její následnou kolonizací. Jako první spatřili tento kontinent v roce 1601 Portugalci - nevěnovali mu však žádnou pozornost. Další objevné výpravy podnikali do Austrálie Nizozemci - Abel Tasman v roce 1641 objevil Nový Zéland; a Britové - James Cook, který objevil východní pobřeží Austrálie a tím ukončil Čas snů. V roce 1770 V Austrálii žilo 500 000 až 1 milion domorodců, ačkoli kapitán James Cook prohlásil zemi za liduprázdnou. V letech 1788 - 1920 zahynuilo v přímém důsledku evropské kolonizace na 250 původních obyvatel. Největší tragédií ale je, že domorodci nebyli považováni ani za lidi, ale za ,,faunu a floru" a osadníci je zabíjeli pod záminkou, že je ohrožují. Pro zábavu pořádali tzv. ,,shooting parties" - z Aboriginců si dělali lovnou zvěř, cílem bylo vystřílet celou rodinu. Poslední doložný masakr tohoto druhu se stal ještě v roce 1935. V roce 1930 zůstalo v zemi pouze 70 000 domorodců, dnes se jejich počet vrátil na 230 000. 

                                    ,,shooting parties"  - hon na Aborigince

 

Dalším problémem z historie původního obyvatelstva byly násilné přesuny Aboriginců do křesťanských misií a táborů za účelem převýchovi evropským zvykům. Odebírané děti byly nejčastěji ty, které měly jednoho rodiče Evropana nebo byly bělochům podobné. Dnes jsou označováni jako ,,Stolen Generations" - ,,ukradené generace". Tento typ institucionalizace pokračoval až do konce 70. let 20. století.

            

                                    Aboriginci jako otroci                                                                             Čekání na odvoz na převýchovu                                                           Odebírání dětí z domorodých rodin 

 

 

-nahoru-


 

 Současná Austrálie - ,,Down under"

 Současná australská populace čítá téměř 21 mil. obyvatel. Jsou rozmístěni velmi nerovnoměrně. Přibližně 90 % obyvatelstva žije na pouhých 20 % státního území. A to především na východním a jihovýchodním pobřeží, kde jsou vhodné klimatické podmínky a je tu dostatek půd vhodných pro zemědělskou výrobu. Austrálie se řadí na přední příčky v úrovni urbanizace. Ve městech je soustředěno plných 88 % populace. Vláda se snaží o zalidnění oblastí v Severním Teritoriu a proto byla zavedena opatření, která zasáhla hlavně imigranty. Ti tvoří většinu země, téměř 94 % populace jsou běloši evropského původu (zejména z Velké Británie), asi 5 % tvoří Asiaté. Přes 71% obyvatel vyznává křesťanská náboženství (protestanti, katolíci).

Přestože v Austrálii nalezneme mnoho národů, snad z každého kouta světa, můžeme obyvatelstvo rodělit na 2 skupiny. Ti ,,obyčejní" lidé a lidé žijící na okraji společnosti - Austrálci neboli Aboriginci (historie viz výše). Začneme tedy touto problémovou skupinou.

 

 

-nahoru-


 

Aboriginci (původní domorodé obyvatelstvo)

 

 

V současné době, po období násilné asimilace, kdy bylo domorodé obyvatelstvo zavíráno do jakýchsi táborů a děti odebírány do rodin bělochů na převýchovu, je Austrálcům znovu dána možnost žít původním způsobem života na vrácených územích. Smutnou skutečností však je, že asi 1/3 už návratu není schopna. I když je na tato území pro nedomorodé obyvatelstvo vstup většinou zakázán, styku s civilizací zabránit nelze a s ní je spojen největší nepřítel původního obyvatelstva - alkohol. Jejich tělo ho totiž nedovede, stejně jako u Indiánů, rozkládat, a proto mu velice rychle podléhají. A tak dnes část Austrálců živoří v chudobě a diskriminaci na okraji společnosti. Pokud je potkáte ve městě, pak to budou s největší pravděpodobností bezcílně zevlující, takřka vždy opilá a navíc nevábně páchnoucí individua, žijící často v nuzných táborech na předměstí, připomínajících africké slumy. Výjimečně se někteří snaží profitovat na turistickém ruchu hrou na původní nástroj didgeridoo.

 
 
 
 
Aby ale nedošlo k mylné představě o domorodém obyvatelstvu, ne všichni žijítí tímto způsobem. Především sever země stále obývají původní civilizací téměř neposkvrnění Aboriginci, kteří si zachovali svou starou kulturu. Před bělochy se pochopitelně uzavírají (nepřinesli jim nic dobrého), jejich obydlí se nacházejí v těžko dostupných oblastech. Živí se klokany, kořínky, ještěrkami, brouky a červy, umějí spolehlivě nalézt zdroje vody ve vyschlé krajině, udrželi si moudrost i zvyky. Typické pro ně jsou například bumerangy nebo původní domorodý hudební nástroj didgerido. Austrálci také odedávna ztvárňují své fantazie na dominantách krajiny včetně skal a jeskyní. Můžeme je najít především v oblasti kolem Uluru, kerý je jakousi mekkou Aboriginců. Další v oblasti Sydney, Melvillova a Bathursttova ostrova, Arnhenské zemi. Mnoho jejich děl je tisíce let starých. Skalní umění znázorňuje převážně každodenní život a činnosti domorodců, ale hlavně jejich náboženskou víru. Při své tvorbě Austrálci používají 4 základní barvy: 
 
   
 
 
 
 
  Bílá -  pro starost a bolest
  Černá - pro pomstu a smrt
  Žlutá - pro hněv a bojovnost
  Červená- pro radost a lásku 
 
 
 
 
 
 
          Aboriginec                                                             Uluru - postvátné místo původních obyvatel                      Typické rysy Aboriginců: didgeriddo, bílé malování
 
 
 
 
  
 
 
 Pro zajímavost pár slov a frází z jazyka domorodého kmene Anangu ze Severního Teritoria, severu jižní Autrálie a jiho-východu západní Austrálie:
   
 
 
 
ano
uwa
ne wiya
promiňte munta
OK, bez obav palya
Jste v pořádku? nyunta palya?
Kde můžeme najít nějakou vodu? kaapi yaaltji?
Kdy? yaalara
Máte hodně benzínu? nyuntu petrol pulka-tjara
 
 
 
 
 http://www.youtube.com/watch?v=C9mJpL67QUw&feature=related  -  krátký film o Aborigincích a Stolen generation
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Down under (protinožci)
,,No worries"
 
Život protinožců (down under jak říkají Australané) běží jiným tempem. Jsou většinou ochotní, přívětivý, v Austrálii se nejspíš nemůžete ztratit, protože vám jistě vždycky někdo poradí. Milují vše příjemné, dobré víno a pití, zábavu, cestování a život bez schonu a starostí. Tamním heslem je nejspíš ,,no worries" - žádné strachy, je to v pohodě. Je to národ úsměvavý a především užívající si volného času. Na plážích uvidíte rodiny s dětmi jak pouštějí papírové draky, surfaře, plavce na lehátkách nebo plavčíky s typickým kloboučkem na zavazování u krku, kteří jsou vzorem australské mužnosti.
Nenucené a spontální chování je poznat i na oblékání Australanů. Módu většinou moc neřeší, i ženy nosí především to, co jim je nejvíce pohodlné. U mladých to jde až tak daleko, že nemají problém chodit bosí i do supermarketu. Australané jsou nadšení fanoušci. Nejoblíbenějším sportem je kriket, australský fotbal, bowling, ragby, či golf.
Austrálané se také často angažují do nejrůznějších pomocných projektů jako je například ochrana australské přírody - odstraňují nepůvodní rostlinstvo v buši nebo pečují o poraněná zvířata při častých požárech.
Největší naději na dlouhý život mají v současnosti právě v Austrálii. V roce 2008 zde byla očekávaná střední délka života při narození 80.73 roku (9. místo na světě mezi nezávislými státy). Austrálie se pravidelně umisťuje na nejvyšších příčkách různých přehledů životní úrovně. 
 
 
 
 
 

 
 
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek